Dluh není jen řádkem v rozvaze a položkou v účetnictví. Vyžaduje odpovědný přístup a je zdrojem nepříjemné zátěže. Ukážeme vám, jak zdravě přistupovat k zadlužení i to, kdy se dluh stává strategickým partnerem pro podporu růstu. Schopnost zvládat psychologické dopady dluhu přispívá ke konkurenční výhodě.
Úvěry v průběhu podnikání
Úvěr je praktickým nástrojem, pokud je potřeba rozjet podnikatelský záměr, financovat nový projekt nebo podpořit růst. Bez dostupného zdroje financování by končilo mnoho (dnes úspěšných) podniků už v prvních měsících. Avšak je třeba být při sjednání úvěru nad míru obezřetní. Úvěr je závazkem a pro podnikatele je neustálým zdrojem rizika, odpovědnosti a vnějšího tlaku. Splátky zatěžují cash-flow a je třeba počítat i s další zátěží.
Psychologické důsledky půjček jsou mnohem méně měřitelné a často podceňované. Proto je důležité, naučit se pracovat s úvěrem jako s prostředkem pro dosažení cíle a nevnímat jej jako hrozbu.
Rozhodování pod stresem
Úvěr a nutnost splácení je nepříjemným stresovým faktorem, ovlivňuje racionalitu rozhodování, produktivitu a dlouhodobé cíle. Podnikatel, který se dostane pod rostoucí tlak z nesplácených půjček, tíhne k impulzivním rozhodnutím a krátkodobým řešením, která zpravidla brzdí rozvoj firmy. Omezuje schopnost vnímat příležitosti a podporuje negativní myšlení. Brzy se přidává fyzické vnímání stresu jako napětí, podráždění, únava. Vše zmíněné jsou důsledky, se kterými počítá jen minimum osob v době, kdy podepisují úvěrovou smlouvu.
Vztah podnikatele k riziku
Schopnost vyrovnat se se zvýšenou zátěží je provázána s osobnostními rysy podnikatele. Osoby s vysokým sebevědomím bývají vůči riziku odolnější a dokáží dluh vnímat jako přirozený nástroj expanze. Pak jsou tu ovšem i podnikatelé s vysokou potřebou kontroly veškerého dění ve firmě a se sklony k perfekcionismu. Právě těm působí zadlužení největší problémy a se zátěží se špatně vyrovnávají. Úvěr vnímají jako osobní selhání, a ne jako strategický prostředek.
Lidé se sklony k úzkostem se mohou dostat do situace, kdy odmítají potřebný kapitál a raději odloží investice. Tím omezují růst podnikání a okrádají se o příležitosti.
Dva špatné modely práce s dluhem
Po sjednání úvěru přijímají mnozí špatná rozhodnutí. Do první kategorie špatných rozhodnutí patří přehnaný optimismus, kdy podnikatel přecení schopnost firmy generovat zisk a dostává se do problémů se splácením. Druhou kategorií je přehnaný pesimismus, podnikatel raději zůstane u špatně nastaveného dluhu, než aby se zabýval restrukturalizací půjčky a zvolil úvěr, který bude lépe odpovídat potřebám firmy. Poslední kategorií jsou ti, kteří si úvěr z obav nesjednají vůbec a vzdají se lukrativních příležitostí.
Je důležité rozlišovat mezi přirozenou obezřetností a patologickým strachem ze závazků, pomáhá realistické plánování cash flow.
Růst podpořený cizím kapitálem
Podnikatel, který přistoupí zdravě k cizímu kapitálu a dokáže jej vnímat jako investici do budoucna, podpoří růst firmy. Je schopen vyčíslit náklady investice, návratnost i časový horizont dluhové zátěže. Psychologickou zátěž dluhu je třeba snížit ztotožněním se s účelem půjčky, pevným plánem splácení, řízením cash flow a aktivní tvorbou finanční rezervy. Dobrým pomocníkem je také zpracování nejrůznějších krizových scénářů. Dluh není omezením, ale důležitou injekcí pro budoucí rozvoj.
Zralý podnikatel
Vztah k dluhu a schopnost cizí kapitál aktivně řídit je odrazem podnikatelské zralosti. Ti, kteří dokáží řídit firmu zatíženou dluhem a přenést ji přes ztrátové období, mají předpoklady pro dlouholeté úspěšné řízení obchodů a stabilní růst. Při podnikání není dluh problémem, pokud je správně řízen a podnikatel má nad ním praktickou kontrolu.
