Je nezbytné, aby obce a města přistupovali k výstavbě nájemních bytů aktivněji. Uvedla to státní tajemnice Ministerstva dopravy a výstavby (MDV) SR Katarína Bruncková na sociální síti v rozhovoru se šéfem resortu Andrejem Doležalů (kandidát Jsme rodina).
Je nezbytné, aby obce a města přistupovali k výstavbě nájemních bytů aktivněji. Uvedla to státní tajemnice Ministerstva dopravy a výstavby (MDV) SR Katarína Bruncková na sociální síti v rozhovoru se šéfem resortu Andrejem Doležalů (kandidát Jsme rodina). Podle jejích slov však výstavbu takových bytů ovlivňuje několik faktorů.
Jde například o dostatek pozemků, které musí město nebo obec na svém území mít, aby mohlo k realizaci výstavby dojít. Druhým důležitým faktorem podle ní je poptávka po takovém typu bydlení. Následně si obec může podat žádost o dotaci, kterou poskytuje ministerstvo ve výši 30 až 40% pořizovací ceny, přičemž zbytek může financovat výhodným úvěrem ze Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB). Tyto úvěry mohou využít města a obce, ale i podnikatelské subjekty.
Kombinace dotace a úvěru podle Bruncková vytváří dobré předpoklady k tomu, aby obec mohla nájemní byty stavět. „Je třeba říci, že stále tu hovoříme o takzvaném sociálním nájemním bydlení, což znamená, že cílem by mělo být, aby se podpořily domácnosti, jejichž příjem je někde na úrovni tří- až pětinásobku životního minima, aby se mohli dostat k takovému bydlení,“ dodala Bruncková.
Jak vysvětlila, samotné nájemné reguluje Ministerstvo financí (MF) SR. „Ta regulace je někde na úrovni pěti až deseti procent pořizovacích nákladů,“ dodala s tím, že na čtvereční metr (m2) vychází čisté nájemné v průměru zhruba na tři nebo čtyři eura.
Regulované měsíční nájemné za byt běžného standardu s rozlohou kolem 60 m2 by tím pádem mohlo být zhruba 200 eur, avšak bez nákladů na energie. Regulované nájemné bydlení tak podle Bruncková nevytváří konkurenci komerčním nájmem, přičemž má převážně stejnou kvalitu a zároveň má i sociální rozměr.
Jak uzavřela státní tajemnice, na Slovensku tvoří regulované nájemné bydlení zhruba tři procenta bytového fondu, v čem za jinými zeměmi Evropské unie Slovensko zaostává.
